Kapitola 5 - Zrada

    Anakin se probudil. To hlavně proto, že jsem jím ze všech sil lomcovala.
    „Hej! Hej, vstávej, je schůze Rady. Chtěj s tebou mluvit.“ Anakin mumlal, že nechce nudle, ale pak se umoudřil a normálně vstal, jako zcela zdravý a normální člověk. Zeptal se mě, jak jsem se měla.
    „No docela dobrý. Grievous je kaput, teď mi Obi-wan holofonoval, že je vše dobrý. Jen se hrozně potácel.“
Na Utapau to pokračovalo tak, že se ty dva honili a nakonec se spolu střetli. Obi si vedl lépe než já. Usekal mu ruce a pak mu stiskem Síly zničil umělé srdce. Grievousovi vybuchly oči a bylo po něm.
    „To se vám povedlo!“ zaradoval se starosta, co tomu přihlížel z okna, „nechcete na sklenku něco dobrého? Obi-wan přikývl. Šlo se na sklenku.

    My dorazili k Radě. Zaujala jsem své místo u varné konvice s čajem a Mace Windu řečnil. Yoda byl poslán na Kashyyyk, aby tam zastavil jednotky droidů, Aayla na Felucii a ostatní více ménně taky někam. Ty byly holograficky přítomní. To mě hrozně bavilo, třeba jsem jimi pouštěla čajové pytlíky a tak.
    „Anakine, máš za úkol vyzjistit, co má kancléř za lubem. A domluvit mu, aby se vzdal místa – to slíbil, když války končí, a teď je po nich.“
    „Dobře, udělám to tak,“ souhlasil Anakin. Mace pak pochválil mě, že jsem byla dobrá na Utapau, a že bohužel holofon Obi-wana nefunguje, ale ukazuje na zeď. Pak rozdělil další úkoly – já a Nemova jednotka máme prosmýčit spodnější patra, zda se tam neskrývají ještě nějací droidi. Bylo mi ctí. Ale že se na to máme důkladně připravit.

    Anakin šel tedy za Palpatinem. Ten ho uvítal ve své kanceláři, kde se právě koukal na záznam famfrpálového utkání Zmijozel versus Nebelvír. Hnedka televizi vypnul a věnoval se hostovi.
    „Á, Anakin. Slyšel jsem, že tvá sestra dopadla dobře.“
    „Jak – jak to víte?“
    „Inu, já toho vím víc, synu. Třeba to, že máš veliký strach o svou ženu a nenarozené dítě.“ Anakin si kecl na zem. Todle nechápal. Pak vstal a otevíral pusu jako ryba na suchu.
    „Jak to víte? Jak to víte? Vy jste tajnej špion, já to vím!“
    „Ale kdeže, špiona na vedlejšák hledej u Mon Mothmy, ta mi tu šmejdí denně a cpe mi pizzu…No, já ti můžu poradit. Jak na Padmé. Pamatuješ, jak jsem ti vyprávěl o Plaegiovi?“
    „Plaegius Vyšinutý? Ale ano, zabil ho jeho učedník.“
    „Ano. A to jsem já. Mým mentorem byl Plaegius.“
    „Néééééé!!!! To nemůže být pravda!“
    „Podívej se do svého nitra a poznáš, že je to pravda.“
    „Wahuu, to je hustej slovní obrat, ten si musím zapamatovat.“ Vypadl Anakin z role. Pak se zase vzpamatoval.
    „To – to – to – to…“ koktal. Nevzpamatoval. „To jste vy, ten druhej sith!“ vyžvýkl se, „Vás hledáme! A padejte se udat! Fofrem, nebo vás zabiju! Byl jste sice můj dobrej kámoš a.. do prdeje! Sith vo mě ví všechno! Do hajzlu, vidíte, jak jste mi zavařil? Jako celý války mam kvůli vám trable, že jste si vymyslel nějakou blbou válku, bavil jste se na vobou stranách jako king, umíraj tady lidi, vy si jen tak střídáte pláště a křeníte se do kamer.. todle cto… to snad… ne, hele, apríla bylo před půl rokem!“ vykřikoval mladý Jedi nesouvilse a mířil mečem Palpatinovi na krk. Vlastně bych měla napsat Sidiousovi,ale to je jedno. Všichni víme, o koho jde, nač to protahovat.
    „Zradil jste republiku, mě, mou sestru, mého mistra a mou ženu a mraky dalších!“ kvílel.
    „Anakine... když mě zabiješ, nikdy se nedovíš, jak oživovat mrtvé. Proč mne neposlechneš? Dělám snad něco špatně? Já dávám existenci dobru. Kdyby nebylo zlo, které já dělám, tak není ani dobro, které tě tak proslavilo. Co myslíš? Nejsem tak zlý. Navíc vím, jak oživovat. Mohu ti být víc nápomocný než jediové! Já vím vše o tvých schopnostech, na temné straně je daleko víc využiješ! Můžeš být pánem galaxie po mém boku!“
    „Já nechci!“ vyrazil mečem proti Palpatinovi. Ale jak ho chtěl zapíchnout, čepel se stále zmenšovala. Myslel si, že mu Sidious začaroval meč, ale důvod byl jasný: vybila se mu baterka.
    „Hele, máte nabíječku?“
    „Mám. Ale nepůjčím ti jí, není s tvým mečem kompatibilní. Já mám červený, to by nešlo.“
    „To ne. Ale jdu si ho domů nabít, a pak vás dobiju.“
    „Ne, Anakine. Jestli zemřu, zemře taky Padmé!“
    „Jděte se bodnout! Svým červenym mečem!“ Anakin vyběhl z baráku a hasil si to k chrámu.
První, koho potkal, byl Mace, já, Agen, Kit a Saesse.
    „… a vylili jste tady colu! A do toho rozdupanej popkorn, jsem snad uklízečka?“ zuřil Mace, „a Fisto, nechte těch ksichtů! Tinne, to bych si o vás nikdy nemyslel, že budete házet dortama!“
    „Mistře?“ uklonil se Anakin.
    „Co je, sakra? Nevidíte, že seřvávám tydle štyři?“
    „Mistře, nechte je být, já našel druhého Sitha!“
    „Jóó!“ zaburáceli jsme my 4. Mace… Mace by zbrunátněl, kdyby nebyl černoch.
    „Kdo je to?“
    „No… kancléř Palpatine.“
    „uch.“
    „Ech.“
    „Ou.“
    „hh.“
    „GRRRRRRRRPPPPPPPPP!“
Koukali jsme na sebe. V mých očích se zračila zrada a utírala jsem si poblité vlasy. Udělalo se mi tak zle. Ano, od té doby, co jsem se skamarádila s Palpatinem, jsem toho Sidiouse dlouho na holohovoru něměla. Myslela jsem si, že na mě zanevřel, že má toho Dookua, ale bylo to jinak. Nemusel mě kontaktovat coby Sidious, měl mě coby Palpatine. A teď to taky praskne, že jsem s ním spolupracovala a měla rozvrátit řád, budu mít trable, Agen mě nechá…
    „Zabiju ho!“ nabídla jsem se.
    „Ne to ne. Sith je silný. My čtyři to uděláme, to budete mít jako za trest. Ty si běž po svých s Nemem. Anakine – seď v Sále rady a ani se nehni pryč! Jasný?“ Mace nastoupil do vozu.
    „Kluci…“ sevřelo se mě hrdlo. Měla jsem blbý pocit.
    „My se vrátíme.“ Řekl Kit, ale měl slzy v očích.
    „Nevím…“ Kit mi položil ruku na rameno. „děkuju ti za všechno. Za pomoc ve vodě, za senza večírky a za kněze. Díky moc…“ taky jsem mu poděkovala a odešel. Saesse za ním, stačila jsem si s ním podat ruku. Zůstali jsme já a Agen.
    „Neboj se o nás…“
    „Bojím…“ rozslzela jsem se a objala ho. „Nebála jsem se o tebe nikdy tolik… Agene… mám tě moc ráda. Nikdy na tebe nezapomenu.“
    „Já taky ne… takže hodně štěstí.“ Byl málomluvný, ale jeho pohled mluvil za vše. Pak se rozloučil a taky odletěl. Sedla jsem na zem a vzlykala. Anakin se svezl vedle mě a objali jsme se.
    „No nic, budu muset sebrat svoje klony a ject pryč. Ty zustaň tady v chrámu, nikam moc nechoď, nebo se stane průser. Cítím přicházející temnotu, a ne spásnej konec války. Mám z toho blbý pocit.“ Anakin přikývl. Vstal a pomalu si to štrádoval někam pryč. Já vysílačkou zavolala Nema a spol, a sestoupili jsme vzhůru dolů.
    Mace, Saesse, Kit a Agen napochodovali k Sidiovi – Palpymu do pracovny. Palpy se na ně zdvořile zašklebil. Na tuto chvíli se připravoval celý život. Konečně se mu splní dětský a vůbec životní sen a zabije šéfa jediů! Plus jeho poskoky.
    „A hleďme, je- li to Mace Windu?“
    „Kdo je u tebe jelito, ty smradláku?“ zahřměl Mace. Ostatní jediové tasili meče.
    „Ve jménu Republiky tě jdeme zatknou, za to že jsi tajným sithem, a… Fisto, nechtěl byste toho nechat?“
    „Có, có, já jsem zpívám státní hymnu, to se sem přece hodí!“ obhajoval Kit svoje falešné úpění hymny. Mace obrátil oči v sloup.
    „Konec keců. Na něj!“ jenže nepočítal s tím, že kancléř bude rychlejší. Vyskočil, tasil meč, udělal ozdobný přemet, několik vrutů, a když doskočil k jediům na schody, nějak neudržel rovnováhu, a zvrátil by se nazad – snažil se rovnováhy nabýt, mával všelijak rukama, a jak v jedné držel meč, omylem probodl Agena. Ten to nečekal, překotil se dozadu, a jeho tasený meč odpravil Saesse, co hloupě stál za ním a okouněl. Kit to všechno ohromeně sledoval, nezmohl se ani na slovo, dloubal se v nose, slyšel jen jak kancléř řve „Já nerad! Já nerad!“ a to už na něj padl Saesse a Kit se probodl vlastním mečem.
    Tak skončili tři stateční a skvělí, leč trochu praštění jediové.
    
„NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!!!“ rozječela jsem se na ulici. Nemo to nečekal, tak se lekl.
    „Co se děje? Do něčeho jste šlápla?“
    „Agen,“ mumlám, „my.. ztratili jsme Agena… „

Mace Windu stál na schodech, a rozpačitě na ty tři mrtvé koukal.
    „Z toho si nic nedělejte, voni todle dělaj pořád… é, teda, dělali. A zato můžete vy!“ tasil. Pustili se do sebe. Bojovali, házeli po sobě různé věci. Ta palba kancelářskými svorkami byla fest zákeřná, ale útok trojúhelníku a kružítka to vyrovnal. Svorkovač byl nebezpečný, ale děrovačka ho umoudřila. Razítko bylo obzvlášť nezneškodnitelné, a tak po chvíli byli oba bojovníci „navrženi k vyřazení“.

    Anakin seděl v Sále Rady a věděl, co se děje. Prostě to tak nějak tušil, a hlavně z okna Sálu bylo vidět do palpyho příbytku, a viděl tam zuřivě bojující postavy. Pak přemýšlel, co dělá Padmé. Kouknul se oknem směrem, kde byla ona. Moc ho mrzelo, že umře, protože Palpy bude mrtev.
    A teď o něco napadlo. Nikdy nebyl nějaký echt myslitel, ale todle mu přišlo geniální. Prostě tam půjde, za Sidiousem a Macem. Vysvětlí Maceovi, jak se věci mají, že Palpatina použije k návodu, jak zabránit smrti, a pak ho můžou před soudem popravit. Otázkou je, zda Palpy nepřijde na to, jak sám sebe oživot. Otupovali by pak gilotinu zcela zbytečně a fronta čekajících na popravu by začala bučet a bouřit se.
    Ale to bylo vedlejší. Anakin sedl do auta a pádil směrem Mace Windu a Sidious.
V jejich boji došlo k napínavému zvratu. Když Mace použil kanceléřské křeslo, to srazilo Sidiouse na zem, vyrazilo mu meč z ruky a pak skočilo z okna, které rozbilo. Sidious na to nevěřícně zíral, a než se vzpamatoval, mace ho srazil na zem. Začal ho (palpy) bleskovat, ale on na něj blesky posílal, což mu nedělalo dobře…
    A to už to pokoje vešel Anakin!
    „Uáááá! Blááá!“ pozdravil ho Sidious.
    „Anakine, co tu sakra děláš?“ chtěl vědět Mace.
    „Já é, já é… chtěl jsem s vámi mluvit. A.. s vámi taky.“ Palpymu právě blesky spálili obočí a vlasy nad čelem.
    „Ne, Anakine. Pomoz mi ho zabít!“ rozkázal Mace tónem, kterým byl definitivní. S Macem, pokud mluvil tímto tónem, nebyla diskuze. Ale Anakin to beztak zkoušel dál.
    „Hele, víte, já mám.. já mám jednoho známéhe.. no a ten má manželku… a ona je nemocná, a Palpatine ví,jak jí zachránit…“
    „Anakine, nejdřív zachraň mě!“ řval Sidious z posledních sil.
    „Nepřichází v úvahu!“ odsekl Mace. Anakin se rozhlížel po zdech a hledal spásu.
    „A hele, proč jste zabili ty tři? Ywa Nechiie bude šílet…“
    „Oni se zabili tak nějak navzájem. A ted mi Anakine pomoz, nebo vypadni!“ poručil Mace Windu. Palpatine nechal blesků, a sípal. Mace se rozpřahoval, že Sidiouse zabije a pěkně si tu chvíli vychutnával.
    „Teď tě zabijůůůů!“ vyhrožoval.
    „Nééé!“ zaječel Anakin. Mace nečekal, že tam někdo tak bude řvát, zeptal se “Co?“ a toho už využil Palpatine. Začal Maceho bleskovat.
    „Anakine, jestli chceš Padmé zachránit, usekni tomu černochovi ruku!“
    „Jakýmu černochovi? Jo, tomudle.. no a proč jako, jeho ruka má léčivý účinky?“ Anakinův plán se bortil. On sem neměl lézt. Pomalu couval ven, ale už bylo pozdě. Navíc zakopl o mrtvolu Kita Fista, Hrozně se lekl, zapištěl, vyběhl dopředu, k oknu, ale tam se klátil mace Windu pod salvou blesků. Drcnul do něj, sebral mu meč a usekl ruku. Pak jen sledoval, jak Mace opisuje oblouk, padá z okna a sprostě u toho nadává..

    O něco níž uklízel jistý zametač chodník.Už to skoro měl, ale najednou se mu na chodníku rozplácl nějaký černoch s useknutou rukou. Uklízeč sakroval a tlačil koštětem černocha do drtiče odpadků.
    „No hustý. Fakt, že jo. Na Naboo spadne rudej chlápek s useklejma nohama, tady zase černej chlápek s useknutou rukou… kašlu na to, jdu si hledat práci jinde.“