Nešťastný konec 

           

 Venku na pankrácké pláni byl frmol. Růžový mrakodrap se rozpadl na kusy, zavalilo to nejbližší auta, propadl se tunel metra, barák co byl poblíž to zbořilo a v jednom z minimrakodrapů to rozbila všecha okna. Jinak se nic strašného nestalo, jen byl všude prach a bordel a čoud. Taky rámus, protože rámusili hasiči, policie, kolemjdoucí, no prostě bugr. Lidi vesměs stačili utéct, takže ztráty na životech minimální.

            „Tak, jste zatčeni!“ oznamoval Ahley a nasazoval Bossovi želízka, „čeká vás vězení, z toho se nevykroutíte!“

            „My se ještě pomstíme!“ kničel Boss, „máme v rukávu několik trumfů! A todle vítězství stálo za to! Ztratili jste vaší superzbraň! Háhá, Ravene, jak se cítíš, doufám, že blbě!“

            „Sklapni!“ napomenul ho Mwamba. Hans vrazil Bossovi pěstí.

            „Jéště někto mít ein problém?“ otázal se. Destro a Sestro mlčeli. Paks e po sobě koukli, ale jen se zlověstně zašklebili. Jegor s Pepou a českými policisty je zavřeli do policejního auta.

            Raven Wings jen stál a koukal se na trosky reaktoru.

            „Ravene…“ došla k němu Stella, „myslíš, že…“ Raven zavrtěl hlavou a popošel.

            „Nech ho,“ řekl Pepa, co ke Stelle došel, "vyrovná se s tím. On... chce být teď sám. Poslyš, já zůstanu v Praze, pomůžu s odklízením trosek a vyšetřováním. Až najdu.. najdu její tělo, dám vědět a důstojně jí pohřbíme. Ačkoli se mi nezdá, že by jí todle skolilo.“

            „Já zustánu taky,“ oznámil Jegor, „někdó musí pomóct Pepóvi.“

            „Tak dobře,“ souhlasil Ashley, „my se vrátíme. Sakra, toho papírování co bude… No, Harperovi a Boss zůstanou v českém vězen prozatím, Vévodkyně, tedy Tatiana, se vrátí s námi, ale obávám se, že bude muset do blázince, nikdo neví, kdy se vrátí pod kontrolu nanobotů…“

            „Není to štastný konec,“ ndával Mwamba, „myslela jsem, že to bude lepší. Pařba, alkohol, padouchové ve vězení… Takle tu máme Ravena v depresi, mrtvýho zaklínače, její dvojče v blázinci, a mistr vodky, co by svým nápojem mohl pomoct, zůstane na druhym konci světa!“

            Přišli k nim ostatní, takže teď vedle sebe stáli Stella, Jegor, Pepa, Ashley, Mwamba, Hans a Sheldon. Raven klečel opodál u trosek.

            „Je to takový divný,“ ozval se Pepa, „mam z toho blbej pocit, jako že to ještě není konec.“ Ostatní, kromě Ravena, se na něj koukli. Pepa se podrbal pod jarmulkou.

            „Jo, lidi. Mam dojem, že je budeme muset porazit ještě tak dvakrát, než budeme mít klid. A bude to jízda.“

 

Konec (i když ne, přece jen, musíme padouchy porazit ještě dvakrát)