Nosorožec útočí

 

Bravehearts. Sice připravení, leč nic netušící, posedávali ve své základně, trénovali, občas vyrazili řešit nějaký ten menší spor. Měsíc, kdy se reaktor budoval, žili poměrně poklidný život.

            Morte si víc a víc začínala rozumět s Ravenem. Tedy… Raven nemluvil, to ani, ale přesto jí v jeho společnosti bylo dobře. Byli spolu na dvou misích, a Morte se velmi dobře bavila. Jedna z misí byla v africké džungli. Šlo o to, aby zastavili pytláky, co lovili nosorožce.

            „Je to tu jako u mě v jižní Americe, ale rostou tu jiný stromy!“ radovala se, houpala na liánách a skákala ze stromu na strom „a taky tu nejsou pyramidy.B ys nevěřil, kolik v tom pralese bylo rozbořenejch pyramid. A toho zlata tam!“

            „nevidíš někoho, ty pyramido?“ otázal se Ahley.

            „Tebe vidím. Ravena ne, ale on se umí dobře skrývat. Hm. Někdy se mi po mym pralese zasteskne. Ashi, myslíš, že by Raven se mnou dokázal žít v pralese?“

            „Proč v pralese?“ Ash se zarazil, „A proč Raven? Jsem myslel, že ty a Mwamba…“          

            „Ne. S Mwambou je sranda. Mě se líbí Raven. Víš o tom, že má cukrovku?“ Morte přeskočila saltem ze stromu na kámen a z něj na další strom, kde se na větvi po věsila hlavou dolů.

            „Co? Ne to nevím…jak to víš?“

            „No, Marco taky je diabetik. Vím jak ty věcičky, co si píchá, vypadaj. Raven na to de vymakaně, má takovej náramek, kterej mu všechno řídí. Víš kterej, jak jeho pomocí komunikuje… no tak tam to má nastavený, že mu to píchne dávku jednou za čas. Jak to fachá nevím, ale je to tak.“

            „Ty vole, to z něj dělá zranitelnýho! Vynechá dávku…“

            „Jo, jasně. Proto vždycky pracuje s někým v týmu. Ten někdo má u sebe náhradní dávku nebo cukr. Ty máš u sebe náhradní dávku nebo cukr?“

            „No.. nemám..“

            „A do prdele, já taky ne.“

To už Ahsleymu zapípala příruční vysílačka.

            „Raven! Potřebuje pomoct!“

            „Vzhůru na liány!“ Morte vyskočila na liánu a přehoupla se na další, "Braveheeaaarts!"

            „Ale ne…“ křikl Ash, „tímdle směrem!“ Morte seskočila zpátky a začala honička.

Z houší se zničeho nic vynořil šíleně dusající nosorožec, za ním o neméně dusající banda pytláků, a v závěsu za nimi se hnal Raven. Proběhli kolem Morte a Ashleyho.

            „Ty… to je jako z nějaký skeče…“ napadlo Ashleyho, když se jako velká voda přehnali.

            „Hm… poslyš, neměli bysme něco dělat?“ nadhodila Morte, „sedím na větvi a mám dojem, že bych mu měla pomoct. Co myslíš?“

            „No…“ Nadechl se Ash, „Já si vezmu pytláky, ty toho nosorožce!“

Rozběhli se směrem, kde byla vydusaná pěšina. Uháněli, a zanedlouho džungle končila.

            „Buš!“ křikla Morte.

            „Koho?“ Nehcápal Ashley.

            „Nevím, asi Africkýho národního parku,“ pokrčila Morte rameny.

            „Jo buš! Hele, támdle je Raven, pytláci a nosorožec!“ Uháněli.

            „Nosorožče!“ křikla Morte. Pytláci si jí všimli a začali jejím směrem střílet. Nosorožec se otočil a vypadal nechápavě, jak jen nosorožec může vypadat.

            Morte uhýbala střelám, vytáhla erární revolver a vypálila proti zloduchů. Dva zneškodnila, tři další se oháněli po Ravenovi a poslední dva si to mířili za Ashem. Nosorožce si nikdo nevšímal. Morte toho využila, skočila na něj, a plácla ho.

            „Tak… se ukaž!“ nosorožec vyrazil, převálcoval několik pytláků, které pak Raven dorazil mečem. Ashley skolil ten zbytek.

            „Měj se, chlape!“ seskočila Morte z nosorožce, „běž zpátky do lesa, a pozdravuj tam!“ Nosorožec vypadal vděčně, a odběhl do džungle.

            Raven vypadal nějak zdrchaně.

            „Ravene, Ravene, Ravene!“ pokřikovala Morte a hnala se k němu, „Ashi! Rychle, zavolej Hanse!“ Ash začal do příruční vysílačky vykřikovat instrukce.

            „No tak co zase je?“ zeptala se Ravena. On si poklepal na náramek a udělal nějaké gesto, kterému nerozuměla.

            „Jo, aha, chápu…“ vstala a prošacovala nejbližšího pytláka.

            „Na, vem si todle, to ti pomůže!“ Rozbalila čokoládovou tyčinku, stáhla mu trochu masku a do pusy nacpala tyčinku.

            To už přistavovala Hansova Schnitzelkoptéra.

            „Mein Gott, co se to tu dělo?“ Pak spatřil Ravena, jak žvýká (ten si co nejrychleji nacpal tyčinku do pusy a stáhl masku) a vykřikl: „Gott in Himmel! Herr Rafen jíst das šokoláte! Já fidím, jak Rafen jíst! Felká škoda, že nemám das fotoaparát.“

            „Hansi,“ pravil Ash smířlivě, „Raven právě.. měl velké problémy. Díky tomu jídlu jsme mu pravděpodobně zachránili život. No… gang jsme porazili, nosorožec utekl, ale doufám, že příště nás přeřaděj na něco důležitějšího. Morte je zbraň, ne… naháněčka nosorožců!“

            „Náhodou sem se dobře projela… Hele, ale konec žvatlání, měli bysme rychle domů,na Ravena se musí podívat doktor.“ Naskákali do Schnitzelkoptéry a mířili si to zpět směrem tajná základna.

 

            Myslím, že nemá smysl popisovat řadu dalších úspěšných akcí, které během doby, co se stavěl reaktor, spáchali Bravehearts. Raven si dával pozor, aby měl dostatek cukru, Morte mu byla stále nablízku, často spolu až do nočních hodin trénovali, šermovali, cvičili v Ravenově tělocvičně, a když si chtěli dát pauzu, cvičili v sokolské tělocvičně. Morte si oblíbila houpání na kruzích, a během několika týdnů se s Ravenem dokonce naučili akrobatickou sestavu. Morte žertovala, že kdyby j í to u Bravehearts nevyšlo, můžou se s Ravenem dát k cirkusu.

            Jenže jednoho dne se dali věci do pohybu.

 

Takle se to hýbalo