kapitola 6 - Útok

         Program pokračoval dle plánu. Shatner nakráčel vítězně na podium, Ester dopila víno, soutěž o nejlepší masku vyhrál týpek v masce Gorna, nějaký orionec se vzadu u dveří poblil, v baru došlo pivo, prostě normálka.
        Jenže pak měl začít galavečer. Podium bylo zahalené oponou, kulisáci stavěli kulisy můstku Enteprise a Monstra se sešla u baru na drink.
        "Maj jenom nějaký zasraaaný koktejly!" vykřiknul Ondra.
        "Ty si dej colu," řekl Filip, "hele, v takový pěkný retro sklenici. Hm, Nichelle na mě pořád kouká a flirtuje se mnou," pravil bezradně.
        "Na Ester furt zírá Shatner," prohlásil Tobiáš žertovným tónem, "bůh ví, co tam nahoře sami dělali..."
        "Určitě chlastaali!" zařval Ondra. Nebyl nijak na mol, k tomu je potřeba dalko víc, ale on když je mírně pod parou, tak je prostě hlučný.
        "Nabourali jsme se do skříňky na víno a šlohli víno." pokrčila Ester rameny, "budeme to probírat ještě dlouho? Jo, líbí se mi tu, ale smyčka se stahuje, jesli jste si nevšimli!"
        V tu chvíli zhasla všechna světla. Jelikož v tělocvičně bylo zatemněno, vznikla panika.
        "Kterej kretén tu zatemnil!" zařvala Ester, "Monstra, do toho!"
         "Do čeho?" nechápal Tobiáš, "máme roztemnit?"
        "Jak se to dělá?" zeptal se Ondra, "rozbijem toooo!"
        "Prostě vemete za tu roletu, a zatáhnete," vysvětloval Filip.
        "Ale né!" hysterčila Ester, "musíme najít Shatnera a ostatní a zachránit je." Monstra se na sebe podívala, vytáhla mobily a rozsvítila na nich světla.
        "Tak jo... jdeme!" vnořili se do davu zpocených lidí, co zmateně pobíhali sem tam a řvali jako blázni.
        "Hej, ss..." zatahal někdo Ester za kotník, "tady, dole." Monstra se sklonila a vlezla pod stoly, u kterých před tím herci podepisovali. Všichni tam byli ukrytí.
        "Už to začalo," řekl Shatner a snažil se přeřvat hluk, "musíme pryč z tělocvičny a nějak překonat bariéru."
        "Šéfka nás odsud vyvede!" pravil vždy loajální Filip, ale Ester nevěděla, jak je vyvést ven. Rozhodně to však nedávala najevo.
        "Dobře, tak jo. Držte se ve dvojcích, nebo ve trojcích a nesmíte se sebe pustit. Půjdeme k podiu a vypadneme zadním vchodem, nebo oknem, už tam něco bude. U hlavního výlezu by nás umačkali."
        Jenže v tu chvíli se ozval hlas. Divný, ale ženský a neskutečně svůdný.
        "Pozemšťané... nechte toho, hnedka! Veškerý odpor je marný!"
        "Ha, vykrádáte!" zahlásil mocně a nadšeně Tobiáš, "to řikaj borgové!" hlas ho ignoroval, protože ho neslyšel.
        "Přestaňte panikařit. Vzdejte se nám." Ester cítila, jak kolem ní jdou podivné vlny. Většina lidí se zastavovala, přestávala se hýbat a všichni zírali na podium. Do toho se rozsvítila hlavní světla, takže nikdo na chvíli nic neviděl. Když se rozkoukali, viděli, jak na podiu před oponou stojí Quilana se dvěma pomocnicemi, co jí byly hrozně podobné, ale narozdíl od ní držely dva velké kvéry. Quilana se vznášela a ruce, co měla zvednuté, jí zářily.
         "Dle našich propočtů se zde nachází někdo významný...." pokračovala.
         "Ufff, to je hrozný..." držela se Nichelle za hlavu. Filip jí objal.
        "Snažej se mi dostat do hlavy..."
        "Mě né!" kvíknul Ondra, "já chci taky, aby se mi dostaly do hlavy!"
        "To je divný," šeptal Nimoy a svíral nohu stolku, "na nás to skoro nepůsobí."
        "Tak jo, lidi, jdeme odsud. Proplížíme se..." Ester pokynula Shatnerovi, aby se plazil hnedka za ní. Chvíli se tak plazili po čtyřech, zatímco hlas vykládal něco o krásách Země.
        "Už mě z těch zeměpisnech přednášek brněj ruce..." nadával Tobiáš, "jak je to ještě daleko?"
        "Nevím," křikla šeptem Ester (dlao to fakt fušku), "vidim jenom samý nohy a prdele, nic jinýho." Shatner vyprskl smíchy, ale Nimoy se naštval.
        "Nevstávej!" snažil se ho Filip uzemnit, ale marně. Nimoy vstal. Lidi se na něj otočili. Zblednul a snažil se zajet zpátky dolů, ale bylo pozdě.
        "Chyťte je! Potřebuji jednoho z nich!" zvolala Quilana. Ester zařvala, popadla, co bylo nejblíž (židle) a přetáhla sápající se fanoušky.
        "Za mnou! probíjejte se!" rvali se zkrz lidi a bušili do nich, čím se dalo. Židle byla brzy na kusy a Ester se mocně oháněla dřevěnou nohou. Tobiáš rozdával rány na všechny strany Nokií, Filip používal kopy a chvaty z Naginaty, Ondra sehnal láhev od vína, co se válela na zemi a bojoval s ní. Ten den byl ve znamení bizardních zbraní.
         Kryli herce a plížili se k podiu. Lidi útočili stylem zombíků - pomalu a mdle, ale důkladně, něco jako když někoho mlátíte vlhkým ručníkem.
        Nichelle, Filip a Nimoy se dostali na podium. Ondra, Tobiáš a Doohan s deForestem vybruslili dozadu za podium, ale Ester se Shatnerem byli udoláni. Spadli na podlahu. Ester mávala dřevem, ale bylo jí vyrváno a hozeno na podium.
        "To je naše poslední chvíle!" lkal Shatner a celou váhou spočíval na Ester, "neboj, ochráním tě!"
        "Rozmačkáš mě, tlustoprde! Slez, hnedka!" Dusila se.
         "No rád bych, ale valí se na mě ten dav magorů!"
        "Magoři, tak ho sakra zvedněte! UFF!" místo toho jeden z poblblých fanoušků zakopl a spadl na Shatnera a s sebou strhl někoho, kdo Ester připomínal Komixáka.
        "Uff... zemřu rozmačkaná Shatnerem." bručela a dusila se, "fakt, senzační smrt."

          Monstra a spol slyšeli, jak Ester a Bill ječí. Taky viděli dřevo, jak vyletělo na podium.
        "Musíme něco udělat!" velel Nimoy.
        "Přes ten dav se tam nedostanem!" nadával Filip. Ostatní za nimi vylezli na podium a ukrývali se za oponou.
        "Je divný, že Quilana si všímá jen těch lidí a nás ne," rozumovala Nichelle, "asi jí to ovládání lidí vyčerpává..."
        "Nebo jdou po Ester a Billovi!" dodal Doohan, "sakra, nějak odpoutat jejich pozornost..."
         "Mám to!" zaradoval se Ondra, "strhneme na ně oponu!"

         Po chvíli virvál přestal. Ester, napolo v bezvědomí, uslyšlela strašnou ránu, a mluvení Quilany ustalo. Fanoušci se vzpamatovávali a ona cítila, jak jí do oka kape Shatnerův pot.
        "Ježkovy oči... pardon..." sbíral se Komixák a pomáhal na nohy Shatnerovi, "kapitáne, jste vy i dívka v pořádku?"
        "Budu... budu potřebovat nafouknout.." ležela bezvládně na zemi, "no tak..." Někdo podal Shatnerovi vodu.
        "Uf... jsem celá opatlaná od Shatnera..." huhlala, ale to na ní Bill začal lít vodu.
        "Přestaň mě dusit a topit... hele... co se vlastně stalo?" Jediný pohed na podium stačil. Monstra s pomocí Nichelle, Lennyho, Doohana a deForesta zamotávali emzáky do opony a řvali jako blázni. Ester a Shatner za nimi vylezli, ale v tu chvíli se Quilana probrala, s výkřikem zničila oponu výbojem energie, a ten výboj odhodil naše hrdiny, rozmetal kulisy a tlaková vlna shodila na podlahu i fanoušky.
        "Je to zcela zbytečné!" pravila rozzuřeně, "máme, pro co jsme si přišli!" ukázala na Shatnera. Ten se sbíral z trosek pomocí Ester. Ty dvě mimozemské pomonice tam jen stály s propiskokvéry a vypadaly sexy. (ty pomocnice, ne propiskokvéry)
         "No tak to teda prr!" postavila se před Shatnera Ester, "já vám ho nevydám, v ybyste mu ubližovaly!"
         "Pche!" udělala Quilana, "takový zbytečný červ jako ty nám v tom nezabrání."
         "Jó?" udělala dívka rozohněně, "dámo, jsme z jiný doby, jinýho času, nevim, jak jsme se tu vzali, já a moji přátelé. Takže jsme jistě pro vás důležitý." Quilana pokrčila rameny.
        "Hm. Spíš došlo během přenosu k nějaké chybě. To se občas stane. Nic, co by se nedalo napravit."
        "Jo, super. A vězníte tady lidi, vyhrožujete Billovi..."
        "Kdo je Bill?" řekla zmateně Quilana, "jsme tu pro Kapitána Kirka." Monstra, vyhrabávající se z trosek na druhé straně podia, se začala smát.
        "Huhehehe," dělal Tobiáš, "jistě chytali naše historické dokumenty!"
        "To se mi snad zdá!" pleskla Ester rukou o čelo.
        "Já nejsem Kirk," vložil se do toho Shatner, protože cejtil, že by se taky nějak měl projevit, "jmenuju se William Shatner, a jsem herec."
         "Hh", udělala Ester, protože se jí líbilo, jakým tónem to William řekl,  jak se u toho zatvářil.
        "To nevadí," usmála se Quilana, "jsi z masa a kostí, a my tě potřebujem."
        "Nechte ho bejt!" zadula Ester mocně.
        "Už mě nudíš!" řekla Quilana a pozvedla ruku.
        Energie, kterou vyslala, zvedla Ester do vzduchu. Ta začala příšerně oslepujícně zářit a ječet. Sálu se zatajil dech, Nichelle odvrátila hlavu, pak se koukla zpátky a se slzami v očích. Pevně svírala Filipovu ruku. Lidi v sále začali křičet a maketami zbraní stříleli na Quilanu a házeli po ní věci, ale jedna ze strážkyň vytvořila mávnutím ruky kolem Quilany silové  pole, takže věci mizely. Jeden z fanoušků kvílel, že mu dalo práci tu sekeru vyrobit.
        Nimoy, Ondra a Tobiáš se rozběhli Ester napomoc, ale druhá z emzaček po nich střelila. Ne na ně, ale na stropní dekoraci, takže těsně před ně spadl model Enterprise a rozlomil se.
        "Huh," udělal Tobiáš a poroučel se.
        "A teď uvidíte," zvolala Quilana, "co je doopravdy zač!"