Kapitola 5  - Ester a Shatner

Pronásledování Quilany se pro tentokrát nekonalo. Zmražený chlápek byl rozmražen a ošetřen, nic moc mu nebylo, a Monstra plus tři herci se takticky stáhli do Nichelliny šatny. Byla to příjemná místnost s kuchyňkou, obejvákem a menším pokojem plným oblečení vzadu. Rozhodně lepší než kabinet přírodovědy - podle všeho to byl kabinet učitelky dramatické výchovy.
        "Uáá, to byl boj," libovala si Ester.
        "Přesně," souhlasila Nichelle, "Viděli jste, jak jí Ester praštila? Musí být velmi mocná!" Ester se dmula pýchou, ale nevěděla, jestli má být mocná ona, nebo Quilana. Radši se na to nechtěla ptát, nechtěla před Shatnerem vypadat jako samolibý náfuka.
        Jenže pořadatelé conu chtěli, aby akce probíhala normálně. Autogramiáda, přehlídka masek, Bingo, Riskuj.... a v osm hodin galavečer, začínající scénkou, kdy posádka Enteprise bude na podiu předvádět zahajovací scénku plesu.
        "Jo to se jim to řekne!" šílel Shatner, "když tady pobíhá děsivá emzačka!"
        "Bude jich víc, Bille," strašil Nimoy, "musím jít teďka na autogramiádu... musíme si nějak rozdělit ochranku. Myslím tím Monstra."
        "Tak jo!" začala rychle Ester, "Filipe, ty budeš s Nichelle, Ondra půjde s Nimoyem, já se Shatnerem a Tobiáš se postará o zbytek." Zbytkem myslela deForesta Kellyho a Jamese Doohana, kteří už byli dole na přehlídce masek.
        Byl nejvyšší čas. Asistenti a ochranka odvedli Monstra dolů do tělocvičny a Ester zůstala se Shatnerem nahoře v šatně a připravovala ho na triumfální vstup na podium.
        Shatner si sedl před zrcadlo a Ester nad ním stála a nevěděla, co má dělat, tak si vzala hřeben, aby nemávala rukama na prázdno.
         "Byla jsi velmi statečná," pravil Shatner a začal si něco patlat na obličej.
         "Hm, já jsem statečná," řekla, protože jí nic nenapadlo. Zkraje chtěla Monstra přemluvit, aby jí před Shatnerem vychvalovali, ale pak uznala, že by to byla docela konina. Vypadala by jako blbec, a přinejlepším, jako diktátor.
        "Jsi ale trochu diktátor," řekl najedhou Bill. Ester se zděsila, že je to Emzák, co jí čte myšlenky, ale když viděla, že se Bill směje, strach jí přešel.
        "No, hlavně musím na ně dávat pozor, aby se jim nic nestalo. Zodpovědnost... a tak. Jsem něco jako Kirk, ale v menším měřítku." Ano, to byla zčásti pravda, v nějakých případech Monstra souhlasila, že se půjde pít tam, kam chce Ester jít, a pak poslouchali její opilecké pokřikování, že tady poroučí, nebo hecování, aby někdo snědl vajgl, podtácek, vylil si pivo do kahot a podobné věci. To se ale rozhodla před Shatnerem utajit, protože měla za to, že on takovéhle věci neschvaluje. A kdyby ano... no, rozhodně v tuhle chvíli ho nebude nutit, aby snědl líčidla, i když by to mohla být zábava.
        "Jsem spíš mistr lži a klamu," dodala, "to bys nevěřil, jaký divy dělá správný oblečení, make up, vlasy a tak,"
        "O tom hodně vím," přikývl Shatner, "mistři lži a klamu jsou lidé mnoha překvapení. Jenže musí mít v rukávu i jiný zbraně, než lež a klam."
        "To ty máš," sklonila se k němu, "osobní kouzlo a tydle ty věci." Shatner se na ní otočil.
        "Jo, to ty taky."
        Políbili se. Na to jste čekali už od tý rvačky, co?

         Dole v tělocvičně to nebylo zase tak dramatické. Herci podepisovali fanouškům svoje fotky, Monstra se nad nimi hrozivě tyčila a nudila se. Občas jim někdo z fanklubu podal pivo nebo panáka (Ondra si je prozíravě lil do placatice) Tobiáš v jednom kuse mámil z Nimoye cigarety a Nichelle se zubila na Filipa, kterého to trochu znervózňovalo. Ano, Nichelle byla pěkná, ale proboha, dělí je půl století, půl zeměkoule a podobné věci... navíc jsou 60. léta, každej sice vykládá, že to byla doba lásky a hulení a Beatles a čeho všeho, ale člověk, co aspoň trochu zná historii, ví, že názory na vztahy jako takové, a mezirasové vztahy, byly tou dobou sto let za opicema... a co teprv mezičasoprostorové vztahy?
        "Už zase vypadla elektřina v levým křídle..." šeptal Doohan Nichelle.
         "Jo, a navíc několik lidí tvrdí, že viděli kolem baráku podivnou záři..." přisvědčila. Nimoy se k nim naklonil.
         "Myslíte, že je to ta... bariéra, o který mluvila Ester?" Nichelle pokrčila rameny.
         "Já nevím, ale jde víc a víc do tuhýho. Měli bysme vypadnout."
        "Ale jak, sakra?" panikařil deForest, "zkoušel jsem to, a nejde to! Pokaždý si na něco vzpomenu, a když jsem se obrnil, začalo se mi děsně chtít jít na záchod!"
        Situace byla bezvýsledná, čekalo se na hrdinu.

          Ester a Shatner leželi na gauči, objímali se, a napůl kouřili cigaretu.
        "To bylo výborný," vychvaloval Shatner.
        "Jo, člověk hold musí umět," culila se Ester, "naučil mě to strejda. Filip je v tom taky dobrej, mě to trvá o dost víc dlouho."
        "Taky jsem to zamladala zvládal. S klukama jsme se takle nablbli. Ale když jsem se stal hercem, tak už to nemám zapotřebí... no, hodí se to ale vždycky." souhlasil Bill.
        "Přesně. takovýdle zkušenosti se neztratí. Ale že bych se tím chtěla živit, to ne. Kdyby mě přistihli při činu..." Ester se zhluboka napila výborného vína, které ukradla ze stolku majitelky šatny.
        "Páčení zámků je fakt prdel a strejda v tom byl borec," dodala ještě jednou. Bill Shatner přikývl.
        "Doufám, že se nám poštěstí dělat i jiné věci, než páčit zámky a pít víno... Sakra, už musíme jít dolů.. pojď!" Chytil Ester za ruku, ta vzala do druhé ruky poloprázdnou láhev a vyběhli ven.