8) Svou masku odhazuji v dál

     Další den jsme se všichni sešli u královny v apartmánu. Byla zachmuřená a celá v bílém. Jar Jar jí dělal společnost, pořád něco brebentil a bylo to o lovu potápníků, ale z nějakých důvodů se mu tak připletli čokoládoví zajíci. Anakin a já jsme seděli na gauči vzadu v rohu a nudili jsme se, a naši dva jediové seděli proti nám.         
   
        Náhle někdo vstoupil a v místnosti jako by se rozsvítilo. Byl to nadšený kapitán Panaka a za ním kráčel, rozzářený jako vždy, Palpatine.
  
„Královno, skvělé zprávy!“ zajíkal se Panaka, „mistr Palpatine byl navržen na kancléře!“
  
„To je super!“ zaradovala jsem se, letěla k Palpymu a potřásla mu rukou, „Super! Jistě budete zvolenej! Kdo jinej, než vy! Koho ještě nominovali?“ Palpatine vyjmenoval někoho dalšího, ale ty jména mi nic neříkala. Vypadal v dobrém rozmaru. Zato královna ne. Ta byla nasupená. Jistě, Palpy jí informoval, že jako první co udělá, bude, že zachrání Naboo a pak vymýtí korupci.
  
„Senátore Palpatine, todle je vaše kolbiště. Já se vrátím na své.“
    
„Snad nechcete na Naboo, když Palpatine bude dneska pořádat mejdan??!“ vzkřikl Panaka.
  
„Kapitáne, můj lid trpí a umírá. Nemám čas na mejdany. Až Naboo osvobodíme, uspořádám mega mejdan. Slibuju! Ale teď se musíme vrátit. Prosím Jedie, aby se mnou šli.“
  
„Kdo je tady Jedi, ty nádhero?“ zabručela jsem, ale ne moc nahlas, takže to zaslechli jen Anakin a Jar Jar.
  
„Ano, jistě…“ zubil se Palpatine, „Tak na shledanou. Dobře pořiďte." Všichni vycházeli ven, jen já jsem na Palpatina zírala.
    "Děje se něco, děvče?"
    "Ne, pane. Jen.. jen mám dojem, že jsme se někde už viděli. Já vás fakt znám."
    "to je vyloučeno!" řekl vesele, "tak sympatickou dívku bych si jistě pamatoval."
    "oh. Díky. Já jsem sympatická? Dík. No... stejně mám ten dojem. Někde jsem vás tu už viděla."
    "To nevadíí, jistě si vzpomenete. TeĎ běžte a pomozte královně. Každá pomocná ruka se jí hodí. Na Naboo to vypadá velmi zle. Kdyby se dělo něco extra, dejte mi vědět."
    "Souhlasím. Kdyby se dělo něco extra, dám vám vědět." rozloučili jsme se a já mířila směr Naboo. Zase.
   

     Královský palác v Theedu. Po chodbě jsou čtyři postavy – dva Nemoidiáni, jeden zabrak a jeden hologram.
  
„Královna Amidala je mladá a naivní,“ skřípal holopřízrak, „Jistě se bude snažit z uprchlých domorodců udělat armádu. Tak vyšlete droidy.“ Odkašlal si, protože jak se snažil mluvit skřípavě, tak z toho měl v krku sucho. I když se před chvílí napil vody.   
   „Uch uch… no, takže, Maule, ty víš, co máš dělat, a ne, abys mě zklamal jako posledně. A předposleně. Tu holku chci živou, jedije mrtvé, a královnu zajatou s propiskou v ruce, aby konečně podepsala tu zatracenou smlouvu o legalizaci blokády!“ třískal rukou do neviditelného stolu, který byl očím třech zloduchů skrytý jako hrozba.
  
„Jistě. Spolehni se, můj mistře. Žiju proto, abych ti správně sloužil.“ nepřesvědčivě mumlal Maul.
  
„Jo?“ ušklíbl se Sidious, „že to nějak není vidět.“
  
„Už se to nestane. Radši zemřu.“ opět si lhal do kapsy a mistr obrátil oči v sloup.
    "Jo, jasný. Radši udělej, co jsem ti řekl. Teď už víš, jak vypadaj a kdo je kdo, a jestli si jen tak pro radost někoho zabiješ nebo něco roztřískáš, je mi to docela jedno. Tak ahoj."

     Teď se vraťme na pláně a lesy Naboo. Stala se moc zajímavá věc. Vlastně několik zajímavých věcí. Qui-Gon rozhodl, že se půjde pro Gungany, aby nám pomohli odpoutat pozornost droidů, a my se můžeme vloupat do paláce zpod vodopádů (je tam speciální chodba – z hangárů, co jsou asi půl kilometru od hradu, vede pod vodopády, kde se kroutí a přidává další půlkilometr, a končí na nádvoří jakoby kanálem, kam se dává hnůj, aby to tam páchlo a nikdo nepojal podezření, že tam je tajná chodba)
    Ke Gunganům jsme vyslali Jar Jara. Obi-Wan se někam vytratil, ale Qui-Gon to nějak neřešil. Když jsme čekali na Gungana, sedl si ke mně. (Anakin se opodál bavil s Padmé, asi o svatbě nebo já nevím, nebyla jsme u toho).
  
„Mám blbý pocit, že umřu,“ řekl.
  
„To já taky,“dodala jsem vesele, „každý umřeme, to je jasné. Jinak bysme stárli furt pryč. A to je má nejhorší noční můra, žít nesmrtelnej život. Furt jen stárnout víc a víc. Anebo bych třeba zůstala furt mladá, a pak by mě to někde zavalilo, a já bych tam zůstala na věky. Takže jsem ráda, že jednou umřu, protože nesmrtelnost je hrozivý prokletí. Smrt je dar.“
  
„Zajímavá filosofie,“ usmál se, „Ale asi ji nikdo nechápe. Když ti umře někdo blízký, nebereš smrt jako dar, ale jako zlo.“
  
„To je pravda. Předčasná nebo zbytečná smrt je zlo, ale nakonec se ukáže, že to tak bejt mělo. Pak by se duše zkazila, nemyslíš? Ale ne že bych skákala půl metru do vzduchu. A pozůstalí, hlavně děti, trpěj. Ty máš děti?“
  
„Ne, nemam. Jediové nesmí mít děti."
    "Hm. Já ani nevím, jsli mám rodiče, ale děti mít nechci," pokrčila jsem rameny, "takže tak. Hele, ráda jsem tě poznala, a doufám, že budu nějak nápomocná k osvobození Naboo. Co budu dál dělat pokud přežiju, nevím. Asi se dám do služeb Palpatina, vypadá docela schopně a mile."
    "Nevím, jena něm něco divného."
    "Hm. možná. Ale to na mě taky... hele, jdem se podívat, kde se co dělej, ať něco děláme a nežvaníme tady."
    Popošli jsme opodál, byl tam Jar Jar a oznamoval, že ve vodě nikdo není, že se všichni evakuovali na svaté místo. NO pro mě za mě, pokud svaté místo není bunkr, tak jim je platnej asi jako mrtvýmu zimník. Následovali jsme tedy Gungana na svaté místo.
  
Tam taky pořád něco skřehotalo, lítali tam komáři a dělali „bzíííí“, plazili se tam hadi a dělali „SSSS!“ a spousty dalších živočichů co dělali různé zvuky, a bylo ohavně vlhko. A vedro, oblečení se na mě lepilo a štvalo mě. Dali mi nějaké jiné, teď jsem měla jakési kimono, pod tím tričko, legíny a vysoké boty. Bylo to docela pohodlné. Taky mi dali jakýsi meč, co nebyl světelný, ale z nějakého materiálu, co nebyl rozbitný. říkali tomu vibromeč, ale nijak nevibroval. No, a já s ním neumím,t ak doufám, že nebudu muset nijak extra bojovat.
  
Gungani vypadali dnes kupodivu docela hrdě. Řekla jsem si, že Jar Jara vyloučili právem. Ale měli ho radši zabít, protože před ostatními působil mylný dojem, že všichni Gungani jsou jako on. Teď nás drželi tyčemi v šachu a hnout se by znamenalo dostat elektrickou ránu.
  
„Có vy od nás chtít?“ pravil starý známý Boss Nass.
    „Jsme lid Naboo a Jediové a chceme vás požádat o pomoc!“ dala se královna do řeči. Nikdo si nevšiml, že Artoo pořád jede, a najednou se svalil, udělal „Níííííííí!“spadla mu poklice a narazil do Jar Jara. Všichni se chechtali, ale pak zase zvážněli. Anakin přiskočil, smontovával robota, hrozně to skřípalo, všichni mlčeli a koukali na něj, pak ho s mou pomocí postavil a přidržoval ho. Královna zase nabírala, že něco řekne, ale to jí už Padmé odstrčila a zaujala její místo.
    „Promiňte… Sabé, vedla sis dobře, ale myslím, že je čas odhodit masku. Ne, ty nic neodhazuj, budu tě ještě potřebovat. Tak aby bylo jasno: Já jsem Padmé Amidala Naberrie, královna Naboo, a ona je moje dvojnice a ochranka. I když si smyje make-up, vypadá jako já. A nejsme příbuzné, teda, asi, protože jí přivedl otec a říkal, že bychom se o ní měli postarat… ale to je jedno. Takže, promiňte mi tu lest… co je?“ totiž jsem úpěla a tloukla hlavou o strom, protože jsem chtěla prodat do otroctví královnu a šikanovala jsem jí!  Anakin tloukl z druhé strany, protože si chtěl vzít královnu za ženu, ale v tak malém věku se králem stát nechtěl! Chtěl být jedi! Nebo může být i jedi králem? Král jedim? Jelikož tloukl hlavou do stromu, neměl čas hlídat R2. Ten se zase rozjel, udělal „Níííííí!!“ vrazil do hromad kopí a ty se složily jako domino. Díky otřesům, které jsme stromu působili, spadl na Jar Jara ze stromu netopýr. Začal legračně skákat sem tam, všichni se tomu tyjátru smáli, i Boss Nass se smál a nakonec prohlásil.
  
„Vy být tak legrační! To se mi líbí! Možná, že my mohli být kamarádit!“ veselí nebralo konce.
  
„No ty vole… ty vole…“ mnula jsem si otlučené čelo a bylo mi nevolno. Tak se ukázala královnina pravá tvář. Celou dobu to byla nějaká jiná, a královna je ve skutečnosti Padmé, co se chytře vydává za služku a může tak poslouchat nejen drby, ale i vážní věci, co se před královnou všichni snaží ututlat. Není divu, že je tak moudrá a ví o všem – když ze sebe dělá neviditelnou služku, zatímco jí podobná dívka sedí na trůnu a odříkává chladné prázdné fráze.
  
Takže asi tak. Já jsem seděla na zemi a lapala po dechu. Obi-Wan, Padmé/královna, Qui-Gon, Boss Nass a nějací další debatovali o strategii. Anakin lelkoval kolem, a hlídal, kdy přijdou posily. Jar Jar se válel po zemi (nevím proč, nohy ho asi už nenesou) a Sabé žvanila s dvorními dámy.
  
„Připraveni?“ zvolala Padmé.
  
„Nikdy nebudem,“ odpověděla jsme za všechny a vydali jsme se čelit nebezpečí a zlým nepřátelům.

čelme spolu dál