18 - To je teprv začátek...

 

Běhali jsme po cimbuří, lítali, pálili po něm vším, co jsme měli. Připojil se k nám i Offdensen, Skwisgaarova matka, Lady Agnes a Maximus. Na to, jak byl tlustej, měl docela páru. Bojovali jsme jako o život. Taky to tak bylo. O život a o budoucnost celýho světa. A to je něco, co mi jde.

            Pozvolna jsme vítězili. Megatroll v podání Masky nebyl tak dobrej, jak si myslel. Maska byl přece jenom člověk no a tomu se daj snadno zlámat ruce, nohy, natrhnout slezina a eventuelně vymlátit mozek z hlavy. Prostě, udolali jsme Maskovu tělesnou schránku.

            „Uáááááááá!“ zaječelo to, co bývalo Maskou. Pak se rozpadl, teda spíš, tak nějak rozplynul, udělalo to vžum, pak obrovský „třesk“, a všechny nás na zem srazila tlaková vlna. Chvíli se nic nedělo. Na cimbuří bylo najednou ticho jako v hrobě, jen zezdola k nám dolejhali zvuky bitvy, která tak nějak postupně slábla, draci, zlí zlobři, trollové a potvory děsně ječeli. Ze schodů, co vedli dolu do hradu, se ozývaly těžký a šoupavý kroky. My vstali, nechápavě na sebe koukali a čekali, co nás za děs bude následovat.

            Ze schodů se vyhrabal hrabě von Schwartz. Chvíli lapal po dechu a pak pravil:

            „Ahoj. Uf… ahoj! Vy budete královna Elfů… a mladý Toki… chrhly… zmeškal jsme něco? Kdo je mrtvej?“ My jsme se zase na sebe podívali a pokrčili ramenama. V tu chvíli se však něco stalo, vzduch jako by vbuchnul a pak vybuchnul a před náma se ve vzduchu, nad bitevním polem, zjevila obrovská duchovitá obluda. Boje ustali.

            „Megatroll!“ zařval Nathan. Všichni jsme po něm začali střílet, ale ono to zkrz něj jen… proběhlo a nic mu to neudělalo.

            „Ano, jsem to já, ale vaše zbraně mi neublíží. Tohle je jen projekce.“

            „To je ale hnus!“ odplivla si Královna Elfů, „vypadáte příšerně. Není divu, že vás naši předci vyhnali.“

            „Jo, jasně. Každej nemůže bejt hezkej. No… nemůžu se vrátit a pomstít se, Maska byl moc slabej hostitel. Avšak, získal jsmem Trololomegalomikon, a s jeho pomocí jednoho dne přijdu na to, jak se sem vrátit. Maskovy oběti nepřišly nazmar. Těšte se, až se opět shledáme. Já, a pětice bojovníků. Vy ostatní jste postradatelní. Jednoho dne, se podíváte směrem na západ a uvidíte mě, jak se vracím. Zastíním slunce a váš věk bude u konce. Společně se svojí armádou temnot…“

            „Zavfi uf hubu, bolí mě f tebe hlafa!“ stěžoval si Murderface.

            „Za všechny urážky zaplatíte!“ zněla poslední slova Megatrolla. Pak se ve vzduchu rozplynul. S ním se rozplývaly všechny obludy, co byly dole na bitevním poli, protože je při existenci přestala držet Maskova, teda vlastně Megatrollova magie. Za malou chvíli bylo z Plání Zkázy nudný a ponurý místo s červenym nebem. A se spoustou mrtvol tam dole. No já to uklízet nebudu.

            Co říct na závěr. Bylo hotovo. Hrozba byla zažehnaná. My jsme se vraceli nazpátek, s pokladem, kterej jsme našli v Hoře Zkázy. Nebylo to žádný prokletý zlato, ale poklady, šperky a zlato, co Maska ukradnul, aby s tim nějak zesíli oběť. Tělo krále Wartootha jsme vzali na Mordhaus. Hrad Zkázy jsme zapálili, teda, Murderface zapáli, s mojí pomocí. Pak jsme se vydali na Mordhaus.

            Takže tady náš příběh končí. Nám se dostalo děsných poct a vyznamenání, Nathan a Murderface se přestěhovali na Mordhaus, Skwisgaar zůstal v lese, ale pravda, byl častěji na Mordhausu než ve Skwigu. O vládu se dělili Lady Agnes, Maximus a Schwarz, a to docela dobře a spravedlivě, ačkoli Schwarz víc spal než bděl a Maximovi nájezdy na spižírnu ztenčovaly zásoby jídla.

            Co se mě týče, jsem teď docela spokojená. Nidko neotravuje, nedržkuje, je tu Nathan, což se jeví jako dost zajmavý, občas se i usměje. Toki si stále víc než učení se vládnout, zajímá  o hračky a různý hry, Murderface zdokonaluje svoje kušnický umění a Skwisgaar… no ten furt prohání pěkný elfky a ženský, jen ať si klučina užije. Offdensen se vrátil zpátky do věže. Růženka se se mnou shledal a byl hodně štastnej.

            Takže, to vlastně dopadlo dobře. Momentálně je klid, ale my jsme furt ve střehu. Protože Megatroll jen tak neklá do větru. Von se vrátí. Ale to tady bude nás pět, a společně se mu postavíme a definitivně ho porazíme.

Jednoho dne.

 

KONEC